Věty formálně blízké ↗zjišťovacím tázacím větám: Vedlejší a.t.v. (1) používají stejné spojky jestli, zda atd., které rozšiřují o element označující alternativu (a)nebo, či (✍MČ 3, 1987:467) a vyskytují se pod stejnými řídícími slovesy; hlavní a.t.v. (2) ukazují někdy inverzi finitního slovesa a stejné tázací částice jako zjišťovací tázací věty:

Sémantický význam a.t.v. přesto skoro úplně odpovídá významu ↗doplňovacích tázacích vět: Obě označují množinu propozic, které se liší pouze vzhledem k jednomu členu, který se vyjadřuje n. spíše referenčně omezuje tázacím výrazem v případě doplňovacích tázacích vět, ale explicitně pojmenovává v a.t.v. Pokud jsou alternativy pojmenované vyčerpávající, je výsledkem ekvivalentní význam: Kdo přinesl ty koláče? = {x ∈ Person (w) | x přinesl ty koláče (w) } × Přinesl ty koláče Martin, Petr nebo Honza? = {Martin přinesl ty koláče (w), Petr přinesl ty koláče (w), Honza přinesl ty koláče (w)}. Na a.t.v. odpovídáme konsekventně pojmenováním dotazovaného referentu, nikoli částicí ano/ne. Funkčně orientované popisy proto zařazují a.t.v. mezi ↗otázky doplňovací, které se pouze vyjadřují formou ↗otázek zjišťovacích (✍MČ 3, 1987:331; ✍PMČ, 1995:610; ✍SČ, 1998:464). ✍Krifka (2011:1749) upozorňuje na to, že určité rozdíly zůstávají: Kategorie „alternujících“ výrazů v případě a.t.v. dovoluje větší flexibilitu, než ji nacházíme u tázacích výrazů, srov.: Did Bill buy or borrow this book? × *What did Bill this book? Kromě toho a.t.v., ale nikoli tázací věty doplňovací předjímají, že pojmenované alternativy nemohou platit současně (✍Krifka, 2011:1764). Jak pozoroval ✍von Stechow (1993:74), a.t.v. […,] jestli sněží nebo prší je vlastně dvouznačná – jako a.t.v. označuje množinu propozic {prší (w), sněží (w)}, kdežto může také – jako věta tázací zjišťovací – znamenat {[prší nebo sněží](w), ¬[[prší nebo sněží](w)]}. ✍Von Stechow (1993:77) analyzuje dvouznačnost dané věty jako alternace skopusu, viz (a) λp(λP [P(prší) nebo P(sněží)] ( [[jestli p ]] )) => t.a.v. x (b) λp(p = λw[prší (w) nebo sněží (w)]) => věta tázací zjišťovací. Uvedená ambiguita (která se v č. mluvnicích nepopisuje) patrně souvisí s fenoménem fokusu (rématu).